Již v roce 1889 vznikl Basileji první Českoslovanský spolek, o kterém však mnoho nevíme. Roku 1895 zanikl, protože se členové vystěhovali ze Švýcarska.

24.7.1909 byla založena Česká stolní společnost v Basileji za účasti 9 osob. Předsedou byl pan Max Habel.                                                                              

22.4.1911 byl znovu založen Českoslovanský spolek Český Domov v Bazileji. Předsedou se stal pan Alois Ráž. Tento spolek, který existuje dosud, byl v roce 1968 po příchodu mnoha Čechů a Slováků do Basileje přejmenován na Československý spolek Domov v Basileji.     

Důvod založení spolku v roce 1911 byla potřeba krajanů žijících v Basileji se sdružovat a pěstovat krajanský život. Šlo tehdy většinou o řemeslníky, kteří se vystěhovali z Rakouska-Uherska většinou z hospodářských důvodů.

Předsedové od založení spolku do dnešního dne (bez záruky úplnosti)

Pan Alois Ráž	1911 – 1915
Pan Rohlíček	1915 – cca 1920
Pan Štilec	1921 – 1925
Pan V. Holub	1926 – 1929
Pan Kubát	1930 – 1932
Pan Šiman	1933
Pan František Vodička	1934 – 1951

údaje z válečných a poválečných let jsou neúplné

Pan Viktor Polický	cca 1956 – 1969
Pan Karel Zelinka	1969 – 1970
Pan Dr. Jan Voženílek	1970 – 1971
Pan Dr. Vladislav Svoboda	1972 – 1991
Paní Eliška Lochmanová	1992 – 1996
Pan Zdeněk Vávra	1996 – 2010
Pan Dr. Jiří Hanzal	2010 – 2022
Paní Edita Butnarová	2022 – dodnes

Počet členů:    

• 1911             –         cca 10
• 1912             –         23
• 1913             –         20
• 1914             –         19
• 1925             –         18
• 1935             –         17
• 1967             –         cca 5 – 7
• 1969             –         70
• 2002             –         202 (a 124 odběratelů Bulletinu)
• 2010             –         164 (a ca. 100 odběratelů Bulletinu)
• 2013             –         155
• 2021             –         126

Činnost a náplň spolku se během více než devadesáti let pochopitelně měnila. V letech před 1. světovou válkou to byly na př. společné výlety do přírody, malé taneční zábavy a pod. Tou dobou byla také založena knihovna spolku, která hrála zřejmě po dlouhou dobu velkou roli. Za první světové války se spolek jasně postavil za činnost T.G.Masaryka, o čemž svědčí archivní materiál.

V době mezi válkami se spolek identifikoval s Československou republikou a dostal ráz výrazně vlastenecký. Pořádání oslav státních svátků a narozenin TGM patřilo k běžnému programu.

Archivní materiál z doby druhé světové války a také z doby poválečné je bohužel nejméně úplný a nelze si udělat o činnosti dostatečně dobrý obraz (nebylo to alespoň možné při krátké rešerši, kterou jsem provedl).

Po roce 1948 emigrovalo do Švýcarska jen velice málo Čechů a Slováků, takže počet členů se zvolna snižoval až dosáhl minima asi 7 členů v roce 1968 Členové se scházeli většinou jednou měsíčně.

V roce 1968 došlo k velké změně: do Basileje a okolí se přistěhovalo po okupaci Československa několik set Čechů a Slováků, kteří potřebovali podporu při jednání se švýcarskými úřady. Existence spolku Domov byla v tu dobu pro mnohé nové exulanty velice důležitá. Byli to zvláště dvě osoby, které s neobyčejnou obětavostí nově přicházejícím krajanům pomáhali: pan Jaroslav Mašek z Bubendorfu BL a paní Hellerová z Basileje.

Mezi lety 1968 a 1989 došlo k velkému oživení spolkové činnosti. Vedení spolku se během času ujali nově přišlí exulanti, kteří dali spolku pochopitelně odlišný ráz. Hlavní náplní byla opozice vůči komunistickému režimu v normalizovaném Československu. Nevznikly zde sice žádné politické struktury, což bylo též dáno strukturou nového exilu, která byla spíše technicky zaměřená, ale mnoho akcí bylo prolnuto odporem k režimu. V roce 1968 emigrovali většinou mladí lidé, kteří si začali ve Švýcarsku budovat novou existenci. O klasickou spolkovou činnost neměli všichni velký zájem, ale rádi se scházeli a rádi se bavili. Plesy, garden party a podobné události byly velice oblíbené a činnost spolku v tomto směru byla vždy oceňována.

Další etapou v činnosti byl rok 1989, rok sametové revoluce. V tu dobu byli vedoucí činovníci spolku již velice dobře zakotveni ve švýcarské společnosti a dokázali toho využít. Spolek Domov dostal tehdy velice velkorysou finanční pomoc pro nové, svobodné Československo od Basilejské vlády. Bylo tehdy rozhodnuto použít těchto prostředků pro vybudování nových jazykových škol v Praze a Brně. Byla též provedena úspěšná sbírka a jak do Čech, tak i na Slovensko byly odvezeny desítky počítačů, kopírek a další techniky. Hlavními organisátory byli pánové Dr. Jan Voženílek a Dr. Vladislav Svoboda.

V nynější době se spolek zabývá hlavně organisací politických, kulturních a informačních besed, organisací plesů a jiných zábavních podniků. Pomoc potřebným v České a Slovenské republice, na př. po záplavách je stále důležitou náplní činnosti spolku. Promítání českých a slovenských filmů se stalo velice oblíbeným. Do Basileje také pravidelně zajíždějí zástupci českých a slovenských zastupitelských úřadů, s kterými spolek udržuje úzké styky. Spolek Domov spolupracuje v Basileji úspěšně se švýcarskou pobočkou Československé společnosti pro vědy a umění (SVU).

Informační Bulletin – vychází 5-krát ročně od roku 1971.

Text Zdeněk Vávra